Fotovýlet ZOO Liberec

Založili jsme na škole, kde učím, skromný fotokroužek pro nadšence, kde si říkáme o základech fotografování a především se snažíme upravit fotky tak, aby se nám líbily.

Včera (5. 4.) jsme proto jeli na první (doufám, že ne poslední) do Zoologické zahrady v Liberci. Počasí k nám bylo shovívavé, takže jsme neumrzli, a slunko občas zasvítilo. V plánu bylo navštívit právě ZOO, poté Libereckou výšinu a pak se projít směrem k Rudolfovu, abychom si vyfotili Liberec s Ještědem v pozadí. Fotoaparáty jsme měli připravené a stativy sebou. Pár fotek ze ZOO přikládám níže, ovšem v druhých dvou případech jsme foťáky nevytáhli. Liberecká výšina se opravuje, takže je z větší části pod lešením a vstup je sem zakázán. Výhled na Liberec se také nevydařil, protože byl celý v oparu a Ještěd nebyl vidět vůbec. 

Výlet se i tak všem líbil a těch šest nachozených kilometrů nám v náladě neubralo. 

Nejdříve jsme zamířili k poníkům, bohužel jsem nevybrala žádnou z fotek, protože byly neskutečně rozostřené, no já a manuální ostření nejde příliš k sobě. Poté jsme se přesunuli k žirafám a zebrám, které byly v jednom výběhu. Hnědá a žlutá ještě šla, ale ty pruhy bílá-černá, ty jsem prostě nevyfotila. Žirafek bylo pěkné malé stádečko i s malými přírůstky. 

Následoval slon s kozami. Protože jsem těžký ignorant, zásadně si nepamatuji jména zvířat, která přesně neznám, proto jsem je dnes hledala na stránkách ZOO, ale ani tak se mi některá zvířátka na fotkách nepodařilo pořádně identifikovat. 

Procházeli jsme kolem výběhů, skrz pavilony a fotili a fotili. Některá zvířata byla neustále v pohybu, jiná klidně stála a nechala se pěkně vyfotit. 

Některá dokonce i zapózovala jako tyhle kozy (nejspíš) na skále. 

Kočkovité šelmy se povalovaly líně na sluníčku a sovy spaly. 

Papoušek Ara vypadal i přes sklo, že by mě nejradši pokloval a v tropickém pavilónu bylo téměř k nevydržení. 

Lvi se také povalovali a tenhle na obrázku nakonec zvedl hlavu, aby kontroloval, kam se poděla jeho družka. 

Následovalo několik druhů orlů, z nichž byli někteří v období hnízdění a hrdě se vystavovali všem, kdo procházeli okolo. 

Zastavili jsme se také ve výběhu koz, kam jsme měli přístup a hezkou chvíli jsme si je hladili a zřejmě i mučili malinkatá kůzlátka. To na fotce jsem si dokonce i pochovala, chudinka jen vzdychlo a nechalo se chovat a hladit. Musím podotknout, že ve výběhu jsme nebyli jediní, bylo zde několik dětí, které měly obrovskou radost, že si mohou kůzlátka pohladit a nakrmit je. 

Kromě vyfocených zvířat jich v ZOO Liberec mají mnohem víc, moc mě mrzelo, že fotky například bílých tygrů nejsou vůbec k publikování, nebo že nemůžu dát k dobru nádherně zbarvené plameňáky na jedné noze, ani lachtanům se nechtělo příliš pózovat, tak proplouvali pod hladinou a jen občas vykoukli nahoru a hned zase zpátky dolů. 

Jak jsem již psala, výlet byl úžasný a já doufám, že takových bude víc.