Den 2 - Takhle dlouho jsem ve škole byla naposledy na VŠ

Začátek školy v 8.45 je fajn, být tam ještě v půl šesté už není tak časté. Tak dlouhý den, kdy jsem se sama musela učit jsem opravdu měla naposledy někdy ve druhém ročníku vysoké školy a to už nějaký ten pátek bude. Ale pozitivní bylo, že to nebylo tak namáhavé, jak jsem předpokládala.

V sobotu po příjezdu jsem si koupila SIM kartu místního operátora Lycamobile a rovnou si za 10€ aktivovala Internet do mobilu. Jaké však bylo moje překvapení, když nefungoval. Volala jsem na podporu, několikrát. Během dnešního dne asi pětkrát. Změnila jsem si jazyk mobilního telefonu, vyndala druhou SIM a aktivovala na "místní" kartě roaming. Šílené, naprosto šílené, ale pomohlo to a dnes už mohu být online. Připadala jsem si "like an idiot." Doslova a do písmene.

Byla jsem v centru European Schoolnet mezi prvními a nemohla se nabažit naprosto úžasných místních sedaček. Je to malý osobní prostor pro každého žáka, který lze naprosto bez problémů přesouvat. Lepší, než tradiční malé sedačky se stolečky. Tohle Začali jsme s jednoduchými programy pro úvod do programování jako například Schratch. Konečně jsem pochopila, o co jde a jsem opravdu nadšená a těším se, až ho využiji ve škole. Další část dne jsme probírali nástroje pro online tvorbu webových stránek. Jsou to užitečné nástroje, ale nepracuje se v nich s kódem, takže pro mě nebyly až tak zajímavé. Nicméně informací bylo opravdu hodně, a je nutné si je postupně uspořádat a vybrat vhodné prostředky do výuky. Ale to už zase píšu jako učitelka a to bývá nuda.

Kurz trval téměř do půl šesté a to je opravdu hodně dlouho a ke konci bylo opravdu těžké udržet pozornost. Po kurzu jsme hromadně vyrazili do centra. Já upřímně z duše nenávidím hromadné akce. Naštěstí došlo k jakémusi rozskupinkování. Šli jsme podobou cestou jako já o den dříve. K belgickému parlamentu, ke královskému paláci přes bruselský park, přes Mont des arts, až k Manneken Pis. Dále k radnici, která bývá večer různě nasvětlená, dneska byla fialová. Od radnice jsme se byli ještě podívat na mladší sestřičku čůrajícího chlapečka, méně známou a rozhodně zamknutou. Musím říct, že kašna s holčičkou už vypadala poměrně netradičně, resp. soška holčičky, která čůrám mě opravdu příliš nenadchla.

Večer jsme měli domluvenou večeři přímo naproti známější fontánce. Bylo příjemné strávit čas s učiteli z různých zemí a porovnávat různé systémy a slyšet, že i jinde řeší stejné problémy. Domů jsem se vracela poměrně pozdě a velice mě překvapila místní budova ING naproti Bruselskému parku, jejíž okna svítí barevně a mění barvy. Musím podotknout, že ač bylo už k půlnoci, neměla jsem strach jít sama po ulici.

Ač pondělí nezačalo příliš slavně, probíhalo velice dobře a skončilo s úžasným pocitem, že jsem kurz vybrala dobře a k něčemu mi bude.