Vzdělávání

Za posledních několik měsíců jsem toho slyšela hodně o digitální gramotnosti a digitálních technologiích v souvislosti s nově připravovaným obsahem vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie v rámcovém vzdělávacím programu[1]. A téměř jistě mohu říct, že téměř v každém učiteli ale i laikovi se začne vařit krev a vzedme se vlna emocí, když si přečte palcové titulky ve stylu: „Programování od první třídy!“ nebo „Konec krasopisu v Česku. Jak a čím dnes školy učí děti psát,“ no a co teprve: „Excel už pouze v matematice!“ Ale o co opravdu jde? A komu o to vlastně jde? Pokoušel se někdy někdo vysvětlit rodiči nebo někomu, kdo se zajímá o české školství, jak to vlastně všechno funguje tzv. v zákulisí? Z vlastní zkušenosti vím, že ani někteří moji kolegové vlastně neví, jak funguje školství směrem od MŠMT ke školám a neví to ani někteří politici, jak jsem v období předvolebním i povolebním zjistila.

Svůj článek si nyní dovolím psát jazykem srozumitelným většině čtenářů a omlouvám se za případné nepřesnosti v terminologii a zkratkovité závěry v textu. Jde mi především o to, aby titulky, které jsou většině z nás předkládány, byly vysvětleny a dány do souvislostí. Dále pak upozorňuji, že jde o osobní názor člověka, který se účastní práce v pozadí a neskutečně ho štvou některé stupidní závěry veřejnosti, médií i našich politiků.

Jak to vlastně funguje. To, že máme Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ví každý z nás. MŠMT má však na různé věci různé organizace a ne všechno se děje přímo v jeho sídle. Ze svých organizací získává MŠMT materiály a zadává jim úkoly. Jednou z těchto organizací je Národní ústav pro vzdělávání, který vznikl před 6 lety spojením Národního ústavu odborného vzdělávání, Výzkumného ústavu pedagogického v Praze a Institutu pedagogicko-psychologického poradenství ČR. Úkolů má několik, ale tím, o kterém chci psát je tvorba rámcových vzdělávacích programů.

Možná si říkáte, že to zní úděsně, ano, slovo osnovy je mnohem kratší, požívalo se mnoho let, ale ve významu mnohem striktnější, než relativně krátce používané rámcové vzdělávací programy (RVP). Jak vznikají? Kdo na nich pracuje? Je to výmysl tzv. od zeleného stolu? Nebo snad nějaká habaďůra shora? Ani jedno. RVP patří mezi kurikulární dokumenty[2]. Jednoduše řečeno jde o dokument, který vydává MŠMT a který stanoví obecný rámec pro jednotlivé etapy vzdělávání. Je závazný pro školy, které podle něj tvoří školní vzdělávací program (ŠVP). Ano, když to před cca 13 lety přišlo, školy se zhrozily. Nedivím se, byl to poměrně velký skok od školních osnov. Ale můžeme se na tento počin dívat minimálně dvěma pohledy:

1)      Jako na snahu učitele ještě víc zavalit byrokracií a ztížit jim jejich povolání.

2)      Jako na prostředek k uvolnění a vyprofilování školy.

Který z pohledů si vyberete, je jen na vás. Z mého pohledu je myšlenka jasná: Chceme, aby všechny školy vedly žáky ke stejným cílům (= očekávané výstupy v RVP) a aby měly možnost si svou výuku přizpůsobit regionu, potřebám žáků, aby si mohli přizpůsobit učivo (pro základní školy je učivo jen doporučené) … Jednoduše: Chceme vám dát víc volnosti. Bohužel z toho, co slýchávám, přijala většina pedagogů a škol změnu špatně. Bohužel. V tomhle směru mi přijde, že české učitelstvo je toporné a změnám příliš nefandí. Jejich práce je náročná, nedoceněná, všichni vědí lépe, než učitel, jak učit. A takhle bych mohla pokračovat ještě dlouho. Názory veřejnosti, často prezentované lidmi, kteří by byli těmi naprosto nejhoršími učiteli (protože ví vše nejlíp a nikdy se nemýlí), jsou slyšet hodně. Je to povolání nevděčné a spíše než povolání bych v učitelství viděla poslání. Poslání předat následujícím generacím to nejlepší z nás. Ale to už se odkláním od tématu.

Takže školy příchod RVP nepřijaly dobře. Slýchávám často: Zase si tam něco vymysleli. Oni. Kdo jsou oni? MŠMT? NÚV? Úředníci? Neúspěšní učitelé? Akademici? Oni jsou zaměstnanci NÚV, kteří spolupracují s učiteli (těmi, kteří učí, jsou obětaví a chtějí se podílet na inovacích), ale také spolupracují s akademiky z českých vysokých škol. Veškerý výsledek, který dále musí projít schvalovacími procesy (v NÚV i na MŠMT), než se dostane ke školám, je výsledkem dlouhých (i několik let trvajících) debat o tom, co by žáci měli umět, co je pro ně přínosné a srozumitelné. Věřte mi, že tato jednání jsou naprosto šílená (ne ve špatném slova smyslu). O každém slovíčku se vede diskuse, protože co člověk, to jiné pochopení.

Že vám nikdo spolupráci nenabídl? A spolupracovali jste někdy s NÚV na projektech nebo na něčem dalším? Projevili jste někdy zájem o to, co se děje? Diskutovali jste? Sdíleli své materiály? Nebo jste na sebe nějakým jiným způsobem upozornili? Kdyby ano, určitě by si vás někdo mezi cca 150 tisíci učiteli někdo všiml. Ale nezoufejte, vše je otevřené a spolupráci můžete nabízet i vy, včetně referencí, samozřejmě. A když to vyjde, tak se podílet na budoucím směřování svého oboru.

Ve škole se tedy učí podle ŠVP, které jsou tvořeny podle RVP. RVP nevzniká na základě toho, že si to pár úředníků usmyslí, ale v rámci široké skupiny učitelů, pracovníků NÚV a akademiků. Nejsou perfektní a nikomu se asi nezalíbí stoprocentně, ale věřte, že jejich smyslem není znesnadňovat pedagogům práci a kazit další generace multikulti žvásty (tuhle šílenost už jsem také slyšela), ale umožnit školám vytvořit si takový ŠVP, který bude souznit s jejich směřováním a další pokolení povede k vzájemnému respektu, snaze získávat další dovednosti a znalosti. Že je realita jiná? To je vždycky a vždy je to o lidech, ale dokud budeme jen nadávat, jak je to špatně a nebudeme se aktivně snažit o zlepšení ve prospěch celé společnosti, bude to vždycky... No však víte.

---

[1] Záměrně zde vypisuji celou dlouhou definici, abych případnému čtenáři osvětlila, že osnovy už 13 let NEEXISTUJÍ. V roce 2004 byly v zákoně č. 561/2004 Sb. ukotveny rámcové vzdělávací programy jako závazné dokumenty pro tvorbu školních vzdělávacích programů.

[2] Je pedagogický dokument, který vymezuje především koncepci, cíle a vzdělávací obsah dané etapy vzdělávání a vzniká na dvojí úrovni. Státní úroveň tvoří rámcové vzdělávací programy. Školní úroveň tvoří školní vzdělávací program.